Flemming Teilgaard Laugesen o čokoládě

Foto: archiv Flemminga Laugesena

FLEMMING LAUGESEN je přímým dovozcem přírodních, autentických a nemanipulovaných vín a specialit z Itálie.
Studoval angličtinu, sociální vědy i ekonomii na několika místech světa. Studium ho dovedlo i do Prahy, která se stala jeho druhým domovem. Mnohokrát si zkusil práci na vinohradech spolu s vinaři. Netají se tím, že by moc rád jednou vyráběl vlastní víno. I proto, aby mohl zkoumat všechny jednotlivé fáze jeho výroby...
Kromě vysoce kvalitních italských a německých vín dováží také olivový olej, zpracovaná rajčata, těstoviny, polentu, kapary a další důležité italské speciality.

Výběru věnuje mnoho času a energie, dováží jen vysoce kvalitní produkty. Podrobnou nabídku naleznete na www.bonaterra.cz.

Claudio Corallo a jeho ČOKOLÁDA

Jak náročné je vybrat k čokoládě chuťově odpovídající vína?
Pokud je to běžná čokoláda, která je složena z množství cukru a povrchních aromat a tak dále, je potom těžší se chytit s vínem. Víno obvykle vedle sebe nemá rádo něco sladkého. Lidé si často myslí, že k dezertům si mohou dát dezertní víno, což neplatí. Je to složité a zajímavé, je to výzva. Musíme vybrat vína osobitá, aby vynikla i v kombinaci s čokoládou...

Na vašich stránkách jsem se dočetla, že čokoládu ve vašem sortimentu dodává jedna konkrétní rodina.
Ano, je to tak. Jsem moc rád, že se mi podařilo navázat spolupráci právě s Claudiem Corallem. Znám ho mnoho let. Když jsem měl možnost ochutnat jeho produkty poprvé, nebyl jsem ještě tak daleko, abych pochopil, co ochutnávám. Asi před dvěma roky jsem ho opět potkal. A pak úplně náhodou, když jsem byl s manželkou na víkend v Drážďanech, jsem se dostal do obchodu s čokoládou, kde jsem uviděl i jeho čokoládu. Vzal jsem nějaké zásoby s sebou a průběžně po nějakou dobu ochutnával. Přesvědčil jsem se o tom, že je to opravdu výborná čokoláda.
Pro mě není klíčové to, že je to jedna rodina, klíčové není ani to, že je to člověk, který se zajímá o to, aby nabízel takzvaný. „fair trade“ výrobek, ale je moc hezké, že to tak navíc – vedle nesporné kvality produktu – je. Mnohdy je výrobek eticky korektní, ale není dobrý nebo dost dobrý. Ale pokud jdou tyto dvě věci dohromady, je to velká výhra.
Claudio Corallo v Africe bydlí zhruba třicet let, cítí se být více Afričanem, než Toskáncem, odkud pochází. Původně žila rodina v Zaire, bývalém Kongu, odkud se museli odstěhovat, protože to začalo být „o život“. Přestěhovali se do malé africké země Sao Tome e Principe. Právě tady se čokoláda vyrábí i balí, a i když je to malá výrobna, Claudio zaměstnává až dva tisíce lidí.

Jak se stalo, že se člověk z Toskánska dostal do Afriky?
Studoval v Itálii, ale do Afriky ho to vždycky lákalo. Do Evropy je velmi těžké ho po těch letech dostat, protože on už se v chaosu a ruchu velkoměst necítí vůbec dobře...

 Za rozhovor děkuje Lea Zídková, Young MBSA